Kojení

 
star1-1 star2-1 star3-1 star4-1
  • Dle doporučení UNICEF by měly být všechny děti výlučně kojeny do 6 měsíců a s postupným zaváděním příkrmu by mělo kojení pokračovat do 2 let i déle.
  • Naprostá většina žen je schopna kojit.[1]

  • Mateřské mléko

    Dosud nejsou popsány úplně všechny vlastnosti mateřského mléka. Obsah živin je však znám a je také relativně stálý. Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi v době kojení. Pokud některých živin není dostatek, uvolňují se z tělesných zásob. Odhaduje se, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500–600 kalorií denně. Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Kolísá zejména poměr tuku a vody v mléce.

    Mléko uvolňované na začátku krmení (foremilk) je vodnaté s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci (hindmilk). Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů – čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. K úplnému vyprázdnění ovšem nemůže v době laktace dojít, neboť mléko se tvoří průběžně.

    Výhody kojení

    Kojení přináší výhody pro matku i dítě, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Dítě dostává od matky živiny a protilátky, do těla matky se zase uvolňují různé hormony. Kojení posiluje psychické vazby mezi matkou a dítětem.

    Výhody pro dítě

    „Rozsáhlý výzkum, zejména v posledních letech, dokazuje rozličné a přesvědčivé výhody kojení a používání mateřského mléka pro děti, matky, rodiny i společnost. Jedná se o výhody zdravotní, výživové, imunologické, psychologické, sociální, ekonomické, pro zdravý vývoj dítěte a pro životní prostředí.“ — prohlášení Americké pediatrické akademie (AAP)  

    Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí dítěte, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Mateřské mléko má rovněž optimální teplotu a je v prsu k okamžité dispozici. Kojení je rovněž spojeno se snížením rizika následujících onemocnění:

  • alergie;
  • astma;
  • autoimunní onemocnění štítné žlázy;
  • bakteriální meningitida (zánět mozkových blan);
  • rakovina prsu;
  • celiakie (nesnášenlivost lepku);
  • Crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev);
  • diabetes mellitus (cukrovka);
  • průjem;
  • ekzémy;
  • gastroenteritida (zánět žaludku a střev, infekčního i jiného původu);
  • Hodgkinova choroba (nádorové onemocnění mízních uzlin);
  • nekrotizující enterokolitida (závažný zánět střev);
  • roztroušená skleróza;
  • obezita;
  • zánět středního ucha;
  • infekce dýchacích cest a sípání;
  • revmatoidní artritida (zánětlivé onemocnění kloubů);
  • infekce močových cest.

Mateřské mléko obsahuje různé složky působící proti infekci. Je to např. para-aminobenzoová kyselina (PABA), která je nezbytná pro výživu střevních bakterií (a údajně působí i proti malárii); laktoferin, druhý nejvíce zastoupený protein v lidském mléku, který váže železo a blokuje růst některých bakterií Escherichia coli, Salmonella aj.; a imunoglobulin A (IgA), protilátku, která chrání dítě před infekcí.

Mateřské mléko rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, methioninu a taurinu, které jsou potřebné pro rozvoj nervové soustavy. Výzkum novozélandských vědců ukázal mírně lepší schopnosti učení u kojených dětí ve školním věku.

Používání neupraveného kravského mléka, které obsahuje ve velkém množství bílkovinu beta-laktoglobulin, je častým zdrojem alergií.

Výhody pro matku

Kojení je výhodné nejen pro dítě, ale i pro matku. Při kojení se uvolňují hormony jako oxytocin a prolaktin, které přinášení psychické uvolnění a dává jí větší pocit péče o své dítě. Kojení v krátké době po porodu zvyšuje systémové hladiny oxytocinu. Tím dochází k rychlejšímu stahování dělohy a snižuje se krvácení.

Jelikož se tuk nastřádaný v průběhu těhotenství využívá k tvorbě mléka, dlouhodobé kojení pomáhá matce vrátit se ke své původní hmotnosti. Časté kojení může vést k oddálení nástupu pravidelného menstruačního krvácení po porodu. To se někdy využívá jako metoda ke kontrole početí (dokud žena nemá menstruační, tedy ani ovulační cyklus, nemůže otěhotnět). Tato metoda je však málo spolehlivá. Mnohé ženy otěhotní i v době výlučného kojení. Kojení je možné i v těhotenství, avšak tvorba mléka je do jisté míry omezena.

Kojící ženy mají snížené riziko mnoha onemocnění jako např. osteoporózy, rakoviny prsu, endometria (děložní sliznice) a vaječníků[zdroj?], dále sníženou spotřebu inzulínu při diabetu, snížené riziko poporodního krvácení aj.

Matky, které kojí déle než 8 měsíců, mají lepší remineralizaci kostí (ukládání minerálních látek do kostí)[zdroj?]. Na druhou stranu některé ženy mohou v důsledku kojení trpět kvasinkovou nebo bakteriální infekcí prsní bradavky.

Upevňování vazeb

Hormony uvolňované během kojení přinášejí matce větší pocit péče o své dítě. Upevňování vazby matky k dítěti je důležité i proto, že až 80 % žen trpí nějakou formou poporodní deprese, ačkoliv většinou jde jen o mírné příznaky. Partner ženy a ostatní pečující osoby mohou ženu podporovat různými způsoby. Tato podpora je důležitá pro úspěšné kojení. Partneři by se měli naučit zvládat běžné problémy, aby kojící žena nebyla vystavena zbytečnému stresu.

Kojení může ovlivnit i citové vazby mezi partnerem matky a dítětem. Zatímco někteří partneři se mohou cítit odstrčeni, zatímco žena kojí, jiní to vnímají jako příležitost k upevnění rodinných vazeb. Péče o novorozence a kojení vyžadují mnoho času. To může zvýšit tlak na partnera a rodinu, protože partner se musí postarat o matku a dělat činnosti, které normálně v domácnosti zvládá ona. Avšak pokud partner má partnerce skutečný zájem poskytnout svoji podporu, tento tlak může pomoct upevnit rodinné vztahy

 

Fyziologie laktace

Mléčná žláza
  • Proces přípravy probíhá po celou dobu těhotenství, nejintenzivněji v posledním trimestru.
  • Laktaci zajišťuje souhra řady hormonů – estrogeny, gestageny, prolaktin a oxytocin.
    • Prolaktin ovlivňuje tvorbu mléka, oxytocin kontrakce moyepiteliálních buněk lalůčků žlázy.
  • Nezbytná podmínka úspěšné laktace – přiložení dítěte k prsu do půl hodiny po porodu a možnost sát kdykoli a jakkoli dlouhou dobu, ve dne i v noci
    • tzv. rooming-in – dítě je ošetřováno zároveň s matkou.
  • Novorozenci, který bude kojen, by nemělo být nic podáváno lahví s dudlíkem, protože je to odlišný způsob sání (může to být pak příčina potíží při kojení).
  • Ve druhém týdnu, kdy se laktace stabilizuje, je dobré kojit jen z jednoho prsu při jednom kojení, a tak dlouho, až je dítě syté.
  • Každé násilné omezování délky sání se projeví nepříznivě.
  • Pokud dítě saje dlouho a neefektivně, dítě je neklidné a matku kojení bolí, je technika patrně chybná.[1]

  • Výživa matky

    Výhradně kojené dítě je zcela závislé na mateřském mléku. Proto je důležité, aby matka dbala na dodržování zdravé životosprávy, zejména na kvalitní a dostatečnou stravu. Mléko podvyživené ženy mívá snížený obsah vitaminů A, D, B6 a B12. Rovněž může dojít ke snížené tvorbě mléka.

    Neexistují žádná jídla, která by byla při kojení vysloveně zakázána, může se však stát, že dítě bude negativně reagovat na určité jídlo, které matka sní.

Technika kojení

Breastfeeding01.jpg
 
  • Poloha při kojení – zpočátku matka kojí vleže, později vsedě. Matka leží uvolněně na boku, tělo dítěte je přivrácen k tělu matky („bříško na břicho“).
  • Ústa novorozence jsou v úrovni bradavky. Matka je prohnutá v kříži tak, aby jí břicho nebránilo přitisknout dítě k sobě. Nos a brada dítěte se musejí při kojení dotýkat prsu. Matka přitahuje dítě k sobě, nikoli sebe k dítěti. Dásně musejí obepínat značnou část dvorce, aby sinusy byly umístěny co nejhlouběji v ústech dítěte.
  • Po kojení nesmí být bradavka ani oploštělá, ani poraněná; kojení nesmí matku bolet. Správná poloha bradavky v ústech dítěte je jediná možnost, jak předcházet bolestivosti a poškození povrchu bradavky. Kojící matka potřebuje klidné, ohleduplné a stimulující prostředí. Kojené dítě je vybaveno reflexy a jejich vzájemnou koordinací.
  • V prvním dnu se dítě hlásí k pití 3–4x, od druhého dne častěji 8–20 × denně (tj. asi á 2–3 hod.).
  • Spavé nebo nemocné dítě je třeba po 3–4 hod. budit a přikládat k prsu.
  • Váhový úbytek po porodu obvykle nepřesáhne 10 %, odráží přesuny vody v těle a není indikací k podání tekutin; vyrovná se asi do 1 týdne.
  • Novorozenec močí obvykle při porodu a potom do 24–48 hod.
  • Známkou dostatečného přísunu tekutin od 4. dne je 6–8 světlou močí promočených plen.
  • Stolice – po přechodu ze smolky je žlutá, mléčného zápachu a může být velmi řídká s vodnatým lemem.
    • V prvních týdnech může být stolice několikrát denně, ale také třeba jednou za týden.
    • Na vzduchu (zvláště u ikterického novorozence) může mít stolice nazelenalou barvu.
    • Častá zelená stolice (při současně ploché váhové křivce) znamená nadbytek laktózy z „předního mléka“ (ne jeho nedostatek) – stává se to, kojí-li matka příliš krátce a dítě nemá dostatek „zadního“ mléka.
    • Hladová stolice – málo obsažná, málo častá, s hlenem a hnědavé barvy.
  • tzv. růstové spurty – období, kdy dítě náhle vyžaduje častější kojení – obvykle v 3., 6., 12. a 24. týdnu.
    • Pokud je matka na tuto situaci připravena, je to obvykle bez problémů.
  • Častá chybapodávání čaje mezi kojeními s představou, že dítě musí během kojení i pít – je to zbytečný a škodlivý zvyk. Stejně nepříznivé je podávání dudlíku v prvních týdnech života.[1]

Problémy při kojení

  • Kontraindikace kojení:
  • Překážky kojení ze strany matky a dítěte:
    • ze strany matky: zánět žlázy, ragády bradavek, vpáčené bradavky,
    • ze strany dítěte: absence sacího reflexu (nedonošenec, postižení CNS), vrozená atrézie choan.
  • Bolestivé nalití prsů – vzniká neplynulým vyprazdňováním prsu dítětem, špatnou technikou sání, úlevu přinášejí studené až ledové obklady, reflexní masáž a šetrné zformování oploštělé bradavky, aby se dítě mohlo efektivně přisát…
  • Pozdní nástup laktace – děti do třetího dne po porodu vypijí velké množství mléka, u některých matek se dostatečné množství začne tvořit až 5.–6. den po porodu.
    • Je třeba podpořit důvěru matky a výjimečně podávat tekutiny, někdy i cizí pasterizované mléko, lžičkou, kádinkou nebo i sondou připevněnou k bradavce, ale vždy po přiložení k prsu.
    • Skutečná hypogalakcie je vzácná (u 3–4 % žen).
  • Retence mléka – bolestivé zarudnutí a ztuhnutí části prsu (odpovídá rozsahem segmentu mléčné žlázy a povodí jednoho vývodu), je typicky v podpaždí, může být provázena horečkami a bolestivostí. Podstatou je blokáda vývodu buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Řeší se ledovými obklady, masáží, antipyretiky. Není důvodem k přerušení kojení. Od mastitidy se liší přesným ohraničením zánětu a rychlou úpravou.
  • Mastitida – v prvních dvou týdnech je vzácně. Léčí se protistafylokokovými ATB, event. antimykotiky a antipyretiky. Ani v průběhu infekce není nutné přerušit kojení – v době vzniku již novorozenec sdílí bakterémii s matkou, přerušením kojení dítě ochudíme o matčiny Ig.
  • Ragády a poranění – výsledek špatné techniky kojení, k poškození stačí jedno špatné přiložení. Je třeba dočasně zvolit jinou polohu. Ragáda se během několika dní zhojí i bez léčby.
  • Oddělení dítěte od matky – komplikuje tvorbu mléka. Matka může dítěti mléko odstříkávat, po 2–3 hodinách (z toho aspoň 2 × v noci). Čerstvě odstříkané mléko lze v chladničce skladovat 24 hod. Je-li třeba skladovat déle, musíme ho zmrazit na − 18 °C (vydrží až 3 měsíce) – ničí se buňky, Ig aj.[1]

Onemocnění a další faktory narušující kojení

Různé problémy při kojení jsou poměrně běžné, ovšem přiložení dítěte k prsu co nejdříve po porodu je pomáhá významně omezovat. V doporučeních AAP dokonce stojí: „Odložte vážení, měření, koupání, nabírání krve a oční profylaxi do doby, než se dítě poprvé nakojí.“

Mnohé potíže s kojením mohou vyřešit ještě v porodnici školené sestry a pracovníci nemocnice a laktační konzultanti. Faktory, které narušují úspěšné kojení, mohou být následující:

  • umělá kojenecká strava;
  • dudlíky, šidítka, savičky, prsní kloboučky;
  • kandidóza (moučnivka, kvasinkové onemocnění);
  • vyrušování během kojení;
  • dlouhé odloučení dítěte od matky
  • problémy s dýcháním u dítěte;
  • problémy s polykáním u dítěte, nevyzrálá koordinace dýchání a sání u nevyzrálých dětí, abnormality trávicího ústrojí;
  • bolest dítěte po chirurgickém zákroku (např. obřízce), vyšetření krve nebo očkování;
  • problémy s přikládáním k prsu;
  • slabý sací reflex;
  • nízká vitalita dítěte;
  • málo vyvinutá prsa, nedostatečně vyvinutá mléčná žláza;
  • rozštěp patra u dítěte;
  • těsná uzdička jazyka;
  • nízká nebo vysoká hladina glukózy v krvi;
  • hypotonické dítě;
  • hyperlaktační syndrom;
  • příliš silná ejekce mléka.

Předčasně narozené děti mohou mít potíže s koordinací sání a dýchání. Mohou se též unavit během krmení. Tyto děti často také nejsou schopny přijímat ústy dostatek kalorií a potřebují podávat výživu žaludeční sondou.

Kdy je kojení pro dítě škodlivé

V naprosté většině případů je kojení tím nejlepším pro matku i dítě. Existují však situace, kdy kojení představuje pro dítě zdravotní riziko:

  • galaktozémie – vrozená neschopnost trávit mléčný cukr (laktózu). Tento disacharid je složen z glukózy a galaktózy. Po rozštěpení vazby je galaktóza normálně štěpena na glukózu. Pokud tomu tak není, dochází k hromadění galaktózy, které vážně poškozuje játra, ledviny, mozek a oči (šedý zákal). Osoby s galaktozémií se musejí vyhýbat zdrojům laktózy a galaktózy, tedy především mléku (včetně mateřského) a mléčným výrobkům. Postiženým dětem se pak podává sojové mléko, které jinak není obecně kojencům doporučováno. Někdy se zaměňuje s intolerancí (nesnášenlivostí) laktózy a alergií na mléčné bílkoviny;
  • infekční onemocnění matky – např. neléčená plicní tuberkulóza;
  • užívání léků, které se vylučují do mateřského mléka, může dítěti způsobit zdravotní komplikace, vždy je nutné před započetím léčby zvážit přínosy a rizika;
  • užívání návykových látek – kokain, heroin, amfetaminy, konopí, tabák;
  • nadměrná expozice těžkým kovům – např. rtuť;
  • nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu.

Kontraindikace kojení

  • Pro matku – v případě jejího těžkého onemocnění (srdeční selhání, vážné onemocnění plic, jater atp.).
  • Metabolické vady – absolutní KI je galaktosémie.
  • Běžné virové infekce – není důvod přestat kojit, v době propuknutí je určitě nakažené i dítě, mléko navíc kojence imunizuje.
  • Neštovice mohou být nebezpečné i pár dní po porodu, kdy dítě ještě nemá protilátky.
  • CMV
  • HSV – znamená pro novorozence obvykle těžké onemocnění:
    • pokud se nakazí při průchodu porodním kanálem, není kojení kontraindikováno;
    • pokud se objeví léze na prsu, musí být při kojení kryta.
  • Virová hepatitida B – představuje možnost přenosu od aktivně nemocné matky nebo od nosičky antigenu:
    • nejčastěji se nakazí při porodu – krví matky, plodovou vodou…
    • dítě musí ihned po porodu dostat anti-HBs globulin a musí být očkováno,
    • správně imunizovaný kojenec může být kojen.
  • HIV – podle WHO z roku 2001 – nemá HIV pozitivní matka kojit.
    • Přenos viru kojením ale nebyl definitivně dokázán.[1]

Léky a kojení

  • Většina léků se do mléka dostává jen ve velmi malém množství.
  • I když mají některé léky na dítě vliv, větší neplechu bychom udělali, kdyby matka nekojila.
  • Léky kontraindikované při kojení: cystostatika, radiofarmaka, tyreostatika, lithium, námelové preparáty.
  • Léky relativně kontraindikované (účinek na dítě je možný při delším podávání a při vyšších dávkách): sulfonamidy, ATB (chloramfenikol), hormony (estrogeny), diuretika, antiepileptika a sedativa.
  • Léky zcela bezpečné (naprostá většina): bronchodilatancia, vitaminy, železo, antihistaminika, digoxin, inzulín, analgetikaparacetamol, salicyláty.
  • alkohol – při pravidelném požívání většího množství může způsobit neprospívání
  • kofein – mírné pití kávy a nápojů s kofeinem dítěti neškodí
    • nadměrný přísun způsobí neklid a poruchy spánku
  • nikotin – množství asi z 5 cigaret vyloženě neškodí, ale děti často odmítají prs a jsou neklidné, matka by měla kouřit až po kojení
  • drogy – marihuana, kokain, heroin – jsou kontraindikovány, navíc často snižují prolaktin[1]
  • Kojení

    Novorozenci a kojenci mají sací reflex, který jim umožňuje sát a polykat mléko z mléčné žlázy. Existují důkazy o tom, že až na vzácné výjimky je mateřské mléko tím nejlepším zdrojem potravy pro lidské novorozence. Mezi odborníky však dosud není shoda o tom, jak dlouhá doba kojení je optimální k tomu, aby z něj dítě získalo co největší prospěch, ani o tom, jak velké riziko představuje používání náhrad mateřského mléka.

    Dítě může být kojeno vlastní matkou nebo jinou ženou v laktaci. Mateřské mléko může být odstříkáváno a podáváno dítěti z lahve. Rovněž je možné používat pasterizované mléko od dárkyň. Pro děti matek, které nemohou nebo nechtějí své děti kojit, jsou k dispozici náhradní mléka. Ačkoliv jsou velmi různorodé výsledky studií o tom, jaká je relativní hodnota náhrad mateřského mléka, používání těchto náhrad je všeobecně považováno za méně hodnotné než kojení, a to jak pro normálně narozené, tak i pro nedonošené děti. V mnoha zemích je krmení náhradní kojeneckou výživou spojeno se zvýšenou úmrtností kojenců na průjmová onemocnění. Ovšem pokud se používá nezávadná voda a jsou dodržovány další hygienické zásady, je krmení náhradním mlékem považováno za přijatelné. Vlády i mezinárodní organizace (např. WHO) přijímají různé strategie na podporu kojení.

  • Význam kojení

     
    star1-1 star2-1 star3-1 star4-1 star5-0
  • Výživa mateřským mlékem byla do začátku 20. století základní otázkou života a smrti kojenců. Při nemožnosti kojení bylo přežití kojence výjimečné a s těžkými následky. První pokusy o umělou výživu patřily dětem, u kterých byla bez kojení šance na přežití minimální. Umělá výživa se od té doby však natolik rozmohla, že ve druhé polovině 20. století vytlačila ve většině vyspělých států přirozené kojení na druhé místo – šlo vlastně o „největší populační experiment bez kontrolní skupiny“. Návrat k přirozené výživě se dá dnes považovat za největší cíl populační medicíny.
 

Složení mateřského mléka

Kolostrum (mlezivo)

Zralé mateřské mléko

  • Obsahuje stovky složek, jejichž poměry se během kojení individuálně mění.

Bílkoviny

  • Lidské mléko má nejméně bílkovin ze všech živočišných druhů.
  • Obsah je asi 11,3–20,7 g/l bílkovin.
  • Pokud vystavíme mléko působení kyseliny – vysráží se kasein a oddělí se žlutá tekutina bohatá na bílkoviny (syrovátka).
  • Poměr kaseinu a syrovátky je v kravském mléce 80:20, v lidském opačný 20:80.
  • Základní složka lidské syrovátky jsou α-laktoglobulín, laktoferin a IgA, u krav je to hlavně β-laktoglobulín, který v lidském mléce chybí, β-laktoglobulín je hlavní antigenní složka.
  • Další zvláštností lidského mléka jsou vysoké koncentrace volných aminokyselin – důležitý je hlavně poměr cystin:methionin → 2:1 (v živočišné říši je to unikátní – podobá se rostlinnému).
  • Také je v mléce vysoká koncentrace taurinu (neurotransmiter, vstřebání tuků… je pro dítě semiesenciální).

Tuky

  • Koncentrace je asi 40–45 g/l (v kolostru 20 g/l).
  • Obsah tuku v mléce je jeho nejvariabilnější složkou.
  • Spektrum FFA je celkem stálé – 42 % nasycených, 57 % nenasycených.
  • Obsahuje významné polynenasycené mastné kyseliny – esenciální pro vývoj mozku a myelinizaci.
  • Kravské mléko a částečné humanizované formy ho zatím neobsahují.
  • Dominuje kys. arachidonová a linolivá (v mateřském mléce je jich asi 4 × víc než v kravském).
  • Dítě dostává díky tukům v mateřském mléce 35–50 % denní energetické potřeby.
  • Lidé a gorily jsou jediní savci, kteří mají v mléce též lipázu (mají tedy enzym i substrát), protože sekrece pankreatické lipázy není ještě dostatečná.
  • Vysoký obsah cholesterolu v mateřském mléce je ještě stále předmětem výzkumů.

Sacharidy

  • Základní sacharid mateřského mléka je laktóza, pak malé množství galaktózy a oligosacharidů.
  • Galaktóza – část se spotřebuje na syntézu galaktolipidů při tvorbě CNS.
    • Zlepšuje vstřebávání kalcia a Fe, podporuje růst Lactobacillus bifidus (vytváří ve střevě kyselé prostředí a brání růstu kolifomních a putriformních bakterií).
    • Růst laktobacila ovlivňuje i jiný cukr z mateřského mléka – tzv. „bifidus faktor“ – oligosacharid obsahující N-acetylglukosamin – ten se v kravském mléku vůbec nenachází.
    • → Kojenci živení modifikovaných kravský mlékem jsou hlavně kolonizovaní koliformní a putrefaktivní mikroflórou a pH stolice mají vyšší než kojení.
  • Oligosacharidy mají význam při udržování složení ekosystému střeva.
    • Mají charakter falešných receptorů a brání adherenci kolifomních bakterií na střevní epitel.
    • V kolostru zaujímají asi 25 % sacharidů (asi jako první bariéra postnatálního osidlování střeva).

Vitaminy

  • vitamin A – jeho množství je podstatně vyšší v mateřském mléce než v kravském, je obsažen hlavně v kolostru.
  • vitamin K – jeho obsah vysoký v kolostru, pak klesá, po dvou týdnech ho začínají tvořit bakterie ve střevě.
  • vitamin D – jeho obsah je v mateřském mléce nízký.
  • obsah vitaminů rozpustných ve vodě kolísá dle příjmu matkou, obvykle je jejich obsah dostatečný.
  • V ČR preventivně podáváme jako jediný doplněk kojení od 2. týdne vitamin D (cca 700 IU denně v kapkách) a vitamin K. Po narození dostane každý donošený novorozenec 1 mg i.m. vitaminu K.[1]

Minerální látky

  • V mateřském mléce jsou celkové nižší koncentrace než v kravském.
  • Kalcium (Ca) se lépe vstřebává z mateřského mléka (lepší poměr k fosforu – 2:1).
  • Vysoká koncentrace fosfátů v kravském mléce vede k jejich preferenční resorpci a ke sklonům k hypokalcémii.
  • Navíc z nevstřebaného Ca se ve střevě spolu s FFA stávají mýdla, která porušují vstřebávání tuků a můžou způsobit až perforaci střeva.
  • Železo – z mateřského mléka se vstřebává až 70 % železa (z kravského 30 %).
    • ke vstřebávání je dobrá i kyselost prostředí.
    • Laktoferin v mateřském mléce nese železo a brání jeho vychytávání bakteriemi.
    • Na železo nepůsobí dobře včasné podávání nemléčných doplňků (např. hruška jej chelatuje).
  • Zinek je součástí 78 metaloenzymů účastnících se metabolismu a imunity.

Jiné složky mateřského mléka

  • Mateřské mléko obsahuje mnoho látek, které regulují růst a vývoj dítěte.
  • Mléčná žláza působí jako polyfunkční endokrinní orgán (působí jak na matku, tak na dítě).

Imunologické aspekty kojení

  • Prsní žláza je velmi výkonný orgán imunity v celém svém komplexu.
  • Lidské kolostrum obsahuje 1–3 × 106 leukocytů.
  • Účinek laktoferinu – kompetitivní vychytávání Fe (Fe je růstový a patogenní faktor většiny bakterií).
  • Lysozym – má přímý baktericidní efekt, v kravském mléce se prakticky nenachází
  • Sekreční IgA – základní faktor ochrany střeva před viry a bakteriemi.
    • tzv. homing fenomén – kolostrové IgA jsou specificky namířené proti mikrobům střevní mikroflóry matky.
    • Mikroby v GIT matky stimulují lymfocyty v GALT, které vycestují do mléčné žlázy.

Jiné výhody kojení

Srovnání mateřského mléka s přípravky pro umělou výživu

Obsah základních živin v 1 litru mléka[2]
  Mateřské mléko Kravské mléko
Bílkoviny (g) 10 33
Tuky (g) 39 38
Sacharidy (g) 72 47
Energie (kcal) 680 680

 

Výživa dárcovským mateřským mlékem

Kojení je přirozený a nenahraditelný způsob výživy novorozence a kojence. Například u u novorozenců s nízkou porodní hmotností, jako ve všech ostatních případech, když není kojení možné, existuje alternativa výživy dárcovským mateřským mlékem. Sběr, ošetření a distribuci mateřského mléka zajišťují banky mateřského mléka (příp. se označují také jako sběrny, pokud je provoz zřízen pouze pro potřeby vlastního zdravotnického zařízení).

Zdravotní přínos kojení převyšuje případná rizika. Tzn., že existuje jen velmi málo situací, které by byly absolutní kontraindikací kojení. Jsou však také zdokumentovány případy salmonelóz, listerióz, infekcí způsobených beta-hemolytickými streptokoky, bakteriemi Staphylococcus aureus a jinými patogenními agens, které se nejčastěji klinicky manifestují jako novorozenecké sepse. Klinická výživa dárcovským mateřským mlékem podléhá zvláštním pravidlům: jedná se o výživu velmi specifickým druhem "potraviny", která se v minulosti stala už i vehikulem několika infekcí. Infekce přenesenév rámci léčebné nebo ošetřovatelské péče během pobytu ve zdravotnickém zařízení splňují kritérianozokomiální nákazy.

Základním preventivním opatřením je výběr a poučení žen, které se rozhodují pro darování mateřského mléka. Žena musí být zdráva, něměla by trvale užívat žádné léky ani rostlinné produkty s bioaktivními účinky (fytofarmaka, některé doplňky stravy), měla by mít negativní epidemiologickou anamnézu se zřetelem na infekce, které mohou být přeneseny mateřským mlékem a musí podstoupit příslušné interní a sérologické vyšetření.

Praxe vlastního zacházení s dárcovským mateřským mlékem se v mnoha zemích odlišuje. Argumenty, které hovoří ve prospěch používání syrového (tj. nepasterovaného) dárcovského mateřského mléka, se opírají o protektivní význam pro imunitní systém kojence, pasterace totiž snižuje bioaktivní účinek IgA, laktoferinu a lysozymu. Tak např. v Norsku a Německu se provádí bakteriologické testování mateřského mléka na celkový počet mikroorganismů a vybrané patogeny (enterobakterie, Staphyloccus aureus, beta-hemolytické streptokoky). Uvádí se, že až 30 % darovaného mléka musí být zlikvidováno z důvodu nevyhovění kritériím, avšak používaná mikrobiologická kritéria jsou nejednotná. Ve Švédsku nepasterované mateřské mléko expeduje údadjeně 5 bank mateřského mléka z celkového počtu 27.

V České republice se nepasterované mateřského mléko smí používat pouze pro vlastní dítě (mléko musí být spotřebováno do 24 hod.). Ve všech ostatních případech musí být mateřské mléko pasterováno. Pasterační režim vyžaduje působení teploty 62,5 stupně Celsia po dobu 30 minut. Ihned po pasteraci musí být mateřského mléko zchlazeno na teplotu 4 stupně Celsia, příp. zmraženo na teplotu -18 stupňů Celsia nebo nižší. Doba použitelnosti zchlazeného mléka je stanovena na 48 hodin, u zmrazeného mléka 3 měsíce. Před použitím musí být mateřské mléko ohřáto ve vodní lázni na teplotu 37 stupňů Celsia. Zmrazené mléko musí být nejdříve rozmrazeno pod tekoucí studenou vodou anebo uložením do lednice na teplotu 4 stupně Celsia, dokud nedojde k úplnému rozmrazení.

Druhové rozdíly savčího mléka

  • V průběhu fylogeneze savčích druhů se přizpůsobovalo i složení jejich mléka, aby pokrývalo potřeby mláďat.
Druh Zdvojnásobení váhy ve dnech Obsah v mléce
Tuky Bílkoviny Laktóza
Člověk 180 2,8 0,9 7
Kůň 60 1,9 2,5 6,2
Kráva 47 3,7 3,4 4,8
Jelen 30 16,9 11,5 2,8
Koza 19 4,5 2,9 4,1
Ovce 10 7,4 5,5 4,8
Krysa 6 15 3 2
  • Zajímavý je nepřímý vztah mezi obsahem laktózy a tuku – např. lidské mléko má nejvíce laktózy a málo tuku.
    • Jinak např. mroží mléko neobsahuje laktózu vůbec, ale má 38 % tuku.
  • Z hlediska předávání imunoglobulinů (Ig) lze savce dělit na tři skupiny:
    • 1. skupina – přežvýkavci – dodávka Ig je zabezpečena jen kolostrem (mlezivo), hlavně IgG (je ho tam 100 × víc než albuminu);
    • 2. skupina – psi, kočky, myši, krysyIgG přes placentu a v kolostru dominují IgA;
    • 3. skupina – člověk, opice, morče, králík – IgG se dostává placentou, v mléce je sekreční IgA (hlavně v kolostru a několik dní po porodu, potom sIgA klesá).

 

  •  
 

 

Kontakt

Jana Vundrová,Lenka Krajčovičová Opolánky,Nymburk
Křenek , Praha-východ
Středočeský kraj
Tel: 723926253, 606925976 31ludmila@seznam.cz